Hráč

Smolaři

1:Když sG#ám si někdy vyjdu ven, tak hD#7armoniku v rukou mG#ám,
já noty nikdy neviděl, jen hD#7ouslový klíč v pěti řádcích znG#ámG#7,
tím klC#íčem dveře k trylkům sobě vG#odemykám
a řD#7íkám si: tak neboj se a vG#ejdi dG#7ál,
nC#eměj strach, že někdo by se tG#i tady smál,
tak dD#7o ruky vem foukačku a hraj nG#ám.
2:Já tuhle jednou vlakem jel, že bylo plno, vagón se jen třás',
já hned harmoniku z kapsy ven a čísi zvuky z ní se začly krást,
tu někdo zatáh' za brzdu, jak se to mohle stát,
já opustil jsem rychle vagón, po náspu jsem pad',
než jsem se probral z údivu, vlak v pohybu už byl,
jen lidi z voken volali: tam hraj dál!
R:Až dC#ohraješ, pak světem v let se dG#ej jako pták,
ať dD#7ohoníš vlak, co jsi z něj jak cG#ukrář vypG#7ad',
až nC#askočíš, tak foukačku dej, G#odkud jsi ji vzal
D#7ať tě nenapadne, abys hrG#ál dál.
3:Vlak je pryč, já sedím tu, po každý ruce jednu kolej mám,
proč dneska nejde lidem hrát, teď potichoučku sám sebe se ptám,
já záhy nato zahrál jsem, živej jsem vyváz',
když hrůzou padající strom mně málem zlomil vaz,
já zahodil jsem nástroj ten, teď mám už jinej sen,
/: jdu světem a pro sebe si broukám. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:02.942+00:00
Výsledky hledání: