Hráč

Smolaři

1:Když sCám si někdy vyjdu ven, tak hG7armoniku v rukou mCám,
já noty nikdy neviděl, jen hG7ouslový klíč v pěti řádcích znCámC7,
tím klFíčem dveře k trylkům sobě vCodemykám
a řG7íkám si: tak neboj se a vCejdi dC7ál,
nFeměj strach, že někdo by se tCi tady smál,
tak dG7o ruky vem foukačku a hraj nCám.
2:Já tuhle jednou vlakem jel, že bylo plno, vagón se jen třás',
já hned harmoniku z kapsy ven a čísi zvuky z ní se začly krást,
tu někdo zatáh' za brzdu, jak se to mohle stát,
já opustil jsem rychle vagón, po náspu jsem pad',
než jsem se probral z údivu, vlak v pohybu už byl,
jen lidi z voken volali: tam hraj dál!
R:Až dFohraješ, pak světem v let se dCej jako pták,
ať dG7ohoníš vlak, co jsi z něj jak cCukrář vypC7ad',
až nFaskočíš, tak foukačku dej, Codkud jsi ji vzal
G7ať tě nenapadne, abys hrCál dál.
3:Vlak je pryč, já sedím tu, po každý ruce jednu kolej mám,
proč dneska nejde lidem hrát, teď potichoučku sám sebe se ptám,
já záhy nato zahrál jsem, živej jsem vyváz',
když hrůzou padající strom mně málem zlomil vaz,
já zahodil jsem nástroj ten, teď mám už jinej sen,
/: jdu světem a pro sebe si broukám. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:02.942+00:00
Výsledky hledání: