Hráč

Smolaři

1:Když sGám si někdy vyjdu ven, tak hD7armoniku v rukou mGám,
já noty nikdy neviděl, jen hD7ouslový klíč v pěti řádcích znGámG7,
tím klCíčem dveře k trylkům sobě vGodemykám
a řD7íkám si: tak neboj se a vGejdi dG7ál,
nCeměj strach, že někdo by se tGi tady smál,
tak dD7o ruky vem foukačku a hraj nGám.
2:Já tuhle jednou vlakem jel, že bylo plno, vagón se jen třás',
já hned harmoniku z kapsy ven a čísi zvuky z ní se začly krást,
tu někdo zatáh' za brzdu, jak se to mohle stát,
já opustil jsem rychle vagón, po náspu jsem pad',
než jsem se probral z údivu, vlak v pohybu už byl,
jen lidi z voken volali: tam hraj dál!
R:Až dCohraješ, pak světem v let se dGej jako pták,
ať dD7ohoníš vlak, co jsi z něj jak cGukrář vypG7ad',
až nCaskočíš, tak foukačku dej, Godkud jsi ji vzal
D7ať tě nenapadne, abys hrGál dál.
3:Vlak je pryč, já sedím tu, po každý ruce jednu kolej mám,
proč dneska nejde lidem hrát, teď potichoučku sám sebe se ptám,
já záhy nato zahrál jsem, živej jsem vyváz',
když hrůzou padající strom mně málem zlomil vaz,
já zahodil jsem nástroj ten, teď mám už jinej sen,
/: jdu světem a pro sebe si broukám. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:02.942+00:00
Výsledky hledání: