Hráč

Smolaři

1:Když sFám si někdy vyjdu ven, tak hC7armoniku v rukou mFám,
já noty nikdy neviděl, jen hC7ouslový klíč v pěti řádcích znFámF7,
tím klBíčem dveře k trylkům sobě vFodemykám
a řC7íkám si: tak neboj se a vFejdi dF7ál,
nBeměj strach, že někdo by se tFi tady smál,
tak dC7o ruky vem foukačku a hraj nFám.
2:Já tuhle jednou vlakem jel, že bylo plno, vagón se jen třás',
já hned harmoniku z kapsy ven a čísi zvuky z ní se začly krást,
tu někdo zatáh' za brzdu, jak se to mohle stát,
já opustil jsem rychle vagón, po náspu jsem pad',
než jsem se probral z údivu, vlak v pohybu už byl,
jen lidi z voken volali: tam hraj dál!
R:Až dBohraješ, pak světem v let se dFej jako pták,
ať dC7ohoníš vlak, co jsi z něj jak cFukrář vypF7ad',
až nBaskočíš, tak foukačku dej, Fodkud jsi ji vzal
C7ať tě nenapadne, abys hrFál dál.
3:Vlak je pryč, já sedím tu, po každý ruce jednu kolej mám,
proč dneska nejde lidem hrát, teď potichoučku sám sebe se ptám,
já záhy nato zahrál jsem, živej jsem vyváz',
když hrůzou padající strom mně málem zlomil vaz,
já zahodil jsem nástroj ten, teď mám už jinej sen,
/: jdu světem a pro sebe si broukám. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:02.942+00:00
Výsledky hledání: