Hráč

Smolaři

1:Když sHám si někdy vyjdu ven, tak hF#7armoniku v rukou mHám,
já noty nikdy neviděl, jen hF#7ouslový klíč v pěti řádcích znHámH7,
tím klEíčem dveře k trylkům sobě vHodemykám
a řF#7íkám si: tak neboj se a vHejdi dH7ál,
nEeměj strach, že někdo by se tHi tady smál,
tak dF#7o ruky vem foukačku a hraj nHám.
2:Já tuhle jednou vlakem jel, že bylo plno, vagón se jen třás',
já hned harmoniku z kapsy ven a čísi zvuky z ní se začly krást,
tu někdo zatáh' za brzdu, jak se to mohle stát,
já opustil jsem rychle vagón, po náspu jsem pad',
než jsem se probral z údivu, vlak v pohybu už byl,
jen lidi z voken volali: tam hraj dál!
R:Až dEohraješ, pak světem v let se dHej jako pták,
ať dF#7ohoníš vlak, co jsi z něj jak cHukrář vypH7ad',
až nEaskočíš, tak foukačku dej, Hodkud jsi ji vzal
F#7ať tě nenapadne, abys hrHál dál.
3:Vlak je pryč, já sedím tu, po každý ruce jednu kolej mám,
proč dneska nejde lidem hrát, teď potichoučku sám sebe se ptám,
já záhy nato zahrál jsem, živej jsem vyváz',
když hrůzou padající strom mně málem zlomil vaz,
já zahodil jsem nástroj ten, teď mám už jinej sen,
/: jdu světem a pro sebe si broukám. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:02.942+00:00
Výsledky hledání: