Hráč

Smolaři

1:Když sDám si někdy vyjdu ven, tak hA7armoniku v rukou mDám,
já noty nikdy neviděl, jen hA7ouslový klíč v pěti řádcích znDámD7,
tím klGíčem dveře k trylkům sobě vDodemykám
a řA7íkám si: tak neboj se a vDejdi dD7ál,
nGeměj strach, že někdo by se tDi tady smál,
tak dA7o ruky vem foukačku a hraj nDám.
2:Já tuhle jednou vlakem jel, že bylo plno, vagón se jen třás',
já hned harmoniku z kapsy ven a čísi zvuky z ní se začly krást,
tu někdo zatáh' za brzdu, jak se to mohle stát,
já opustil jsem rychle vagón, po náspu jsem pad',
než jsem se probral z údivu, vlak v pohybu už byl,
jen lidi z voken volali: tam hraj dál!
R:Až dGohraješ, pak světem v let se dDej jako pták,
ať dA7ohoníš vlak, co jsi z něj jak cDukrář vypD7ad',
až nGaskočíš, tak foukačku dej, Dodkud jsi ji vzal
A7ať tě nenapadne, abys hrDál dál.
3:Vlak je pryč, já sedím tu, po každý ruce jednu kolej mám,
proč dneska nejde lidem hrát, teď potichoučku sám sebe se ptám,
já záhy nato zahrál jsem, živej jsem vyváz',
když hrůzou padající strom mně málem zlomil vaz,
já zahodil jsem nástroj ten, teď mám už jinej sen,
/: jdu světem a pro sebe si broukám. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:02.942+00:00
Výsledky hledání: