Hráč

Smolaři

1:Když sC#ám si někdy vyjdu ven, tak hG#7armoniku v rukou mC#ám,
já noty nikdy neviděl, jen hG#7ouslový klíč v pěti řádcích znC#ámC#7,
tím klF#íčem dveře k trylkům sobě vC#odemykám
a řG#7íkám si: tak neboj se a vC#ejdi dC#7ál,
nF#eměj strach, že někdo by se tC#i tady smál,
tak dG#7o ruky vem foukačku a hraj nC#ám.
2:Já tuhle jednou vlakem jel, že bylo plno, vagón se jen třás',
já hned harmoniku z kapsy ven a čísi zvuky z ní se začly krást,
tu někdo zatáh' za brzdu, jak se to mohle stát,
já opustil jsem rychle vagón, po náspu jsem pad',
než jsem se probral z údivu, vlak v pohybu už byl,
jen lidi z voken volali: tam hraj dál!
R:Až dF#ohraješ, pak světem v let se dC#ej jako pták,
ať dG#7ohoníš vlak, co jsi z něj jak cC#ukrář vypC#7ad',
až nF#askočíš, tak foukačku dej, C#odkud jsi ji vzal
G#7ať tě nenapadne, abys hrC#ál dál.
3:Vlak je pryč, já sedím tu, po každý ruce jednu kolej mám,
proč dneska nejde lidem hrát, teď potichoučku sám sebe se ptám,
já záhy nato zahrál jsem, živej jsem vyváz',
když hrůzou padající strom mně málem zlomil vaz,
já zahodil jsem nástroj ten, teď mám už jinej sen,
/: jdu světem a pro sebe si broukám. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:02.942+00:00
Výsledky hledání: