Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nEmehoukej, vlH7áčku, už nEmemám čas,
musím pAmohádky klD7ukům čGíst,
snad jAmednou až, jednou, snad jEmednou zas,
až F#7obrátím tH7enhleten lEmist.
R:Víš, jH7im by se stýskalo a mnEmě zrovna tak,
kdo by E7ovládal jeřáb a hAmák,
kdo by zD7ahoukal sanitkou a Gopravil vlEmak,
tak ještě chvF#7íli, snad rH7ok, snad pEmak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: