Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nD#mehoukej, vlB7áčku, už nD#memám čas,
musím pG#mohádky klC#7ukům čF#íst,
snad jG#mednou až, jednou, snad jD#mednou zas,
až F7obrátím tB7enhleten lD#mist.
R:Víš, jB7im by se stýskalo a mnD#mě zrovna tak,
kdo by D#7ovládal jeřáb a hG#mák,
kdo by zC#7ahoukal sanitkou a F#opravil vlD#mak,
tak ještě chvF7íli, snad rB7ok, snad pD#mak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: