Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nDmehoukej, vlA7áčku, už nDmemám čas,
musím pGmohádky klC7ukům čFíst,
snad jGmednou až, jednou, snad jDmednou zas,
až E7obrátím tA7enhleten lDmist.
R:Víš, jA7im by se stýskalo a mnDmě zrovna tak,
kdo by D7ovládal jeřáb a hGmák,
kdo by zC7ahoukal sanitkou a Fopravil vlDmak,
tak ještě chvE7íli, snad rA7ok, snad pDmak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: