Jakub
Nedvědi
| 1: | Let všedních dnů vnímám jak déšť, kruh lidí a jmen a pravdu a lež, a hranice snů, v noci den, ve dne noc, a tu a tam vztek, když je všeho už moc. |
| 2: | Někde uprostřed mAám, tvůj obrázek mám, vždycky, když bolí den, tak si ho maluju sám, krásně bílá je smDích, černá oči a strAach, to jak poznáváš svE7ět, slunce, květy a prAach. |
| 3: | Pojď, ruku mi dej, nechci, abys' šel sám, možná bude nás víc, řeknem, kdo půjde kam, do posledních koutů týhle planety říct, že nad lásku není, že nic není víc. |
| 4: | Let všedních dnů vnímám jak déšť, kruh lidí a jmen a pravdu a lež, a bezmocně koukám, jak všemu jdeš vstříc, vždycky zakopneš dřív, než stačím ti říct" |
| 5: | =3. + /: do posledních kDoutů týhle planety řAíct, že nad lásku není, že nE7ic není vAíc ... :/ |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:37.667+00:00
Výsledky hledání: |