Kahánek

Nedvědi

1:Obrysy dDmomů ztrácí stín, po loukách bloudí mlhy dým
a z černých krovů větví hvězdy chtCěj' jít k nFám,
tak ještě pAod zadek si dát pár dek, co v nBoci budou hřát,
a zGma ruku tu svou, bez níž by stAejskalo se, až začnete hrDmát.
2:Podivná vůně z blízkejch chat, dřevo je krása, co máš rád,
když smůla z ulomených větví zdobí kmen,
do láhve z limonády dát něco, co zmírní žízeň, hlad,
a za ruku tu svou, bez níž by stejskalo se, až začnete hrát.
R:PDmísnička je lék, člověk by povstat chtěl a smeknout,
když doba na kahánku pláče smutek má,
čistá jak stGmudánka, když zní, nocí když rDmozhněvaně hřmí,
a vůbec nAejhezčí je, když smíchem zazvonDmí.
3:Naposled podívat se jsou mámy, zda děti ještě spěj',
ještě se marně ladí, však taky ne moc,
a pak už cosi uvnitř rozplyne se, jen oči hledaj' dál,
tam v ohni kdesi uprostřed je všechno, co sis odjakživa přál.
R:R:Dm   C  F  A  B   Gm   A  Dm 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:50.116+00:00
Výsledky hledání: