Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nC#mehoukej, vlG#7áčku, už nC#memám čas,
musím pF#mohádky klH7ukům čEíst,
snad jF#mednou až, jednou, snad jC#mednou zas,
až D#7obrátím tG#7enhleten lC#mist.
R:Víš, jG#7im by se stýskalo a mnC#mě zrovna tak,
kdo by C#7ovládal jeřáb a hF#mák,
kdo by zH7ahoukal sanitkou a Eopravil vlC#mak,
tak ještě chvD#7íli, snad rG#7ok, snad pC#mak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: