Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nFmehoukej, vlC7áčku, už nFmemám čas,
musím pBmohádky klD#7ukům čG#íst,
snad jBmednou až, jednou, snad jFmednou zas,
až G7obrátím tC7enhleten lFmist.
R:Víš, jC7im by se stýskalo a mnFmě zrovna tak,
kdo by F7ovládal jeřáb a hBmák,
kdo by zD#7ahoukal sanitkou a G#opravil vlFmak,
tak ještě chvG7íli, snad rC7ok, snad pFmak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: