Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nBmehoukej, vlF7áčku, už nBmemám čas,
musím pD#mohádky klG#7ukům čC#íst,
snad jD#mednou až, jednou, snad jBmednou zas,
až C7obrátím tF7enhleten lBmist.
R:Víš, jF7im by se stýskalo a mnBmě zrovna tak,
kdo by B7ovládal jeřáb a hD#mák,
kdo by zG#7ahoukal sanitkou a C#opravil vlBmak,
tak ještě chvC7íli, snad rF7ok, snad pBmak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: