Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nGmehoukej, vlD7áčku, už nGmemám čas,
musím pCmohádky klF7ukům čBíst,
snad jCmednou až, jednou, snad jGmednou zas,
až A7obrátím tD7enhleten lGmist.
R:Víš, jD7im by se stýskalo a mnGmě zrovna tak,
kdo by G7ovládal jeřáb a hCmák,
kdo by zF7ahoukal sanitkou a Bopravil vlGmak,
tak ještě chvA7íli, snad rD7ok, snad pGmak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: