Písek

Nedvědi

1:Když dD#o těch tvých vln, co nosíš nad obočím, když přijde dBen,
a vD#ymaže vrásky, to že přišel jsem já, že jsBem,
mám chG#uť křičet z lásky nebo probourat zeď
nebo pD#ostavit ti velkej dBům,
víš, nG#osíš mi sílu, víru, že smysl má
věřit jD#ako dítě představám, snBům.
2:Láska je písek, každé zrnko je touha a cit,
písnička krásná, něco, z čeho se dá klidně žít,
ať doba se zmítá nebo plyne jak proud,
stále někdo čeká, blízký jak stín,
když tě ve dveřích svírá, že se nemůžeš hnout,
ruce zapletou se jak veršů rým.
3:Když dFo těch tvých vln, co nosíš nad obočím, když přijde nHoc,
člověk nFajednou cítí, jak to, co v sobě máme, má mHoc,
zlehka dBotknout se kůže, mužem stal jsi se teď,
teď právě dFokázal bys' zastavit vlHak,
tBak to je láska, ale kdo už ji zná,
bez křídel nFevzlétne, je smutná, a jHak.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:33:20.269+00:00
Výsledky hledání: