Písek

Nedvědi

1:Když dCo těch tvých vln, co nosíš nad obočím, když přijde dGen,
a vCymaže vrásky, to že přišel jsem já, že jsGem,
mám chFuť křičet z lásky nebo probourat zeď
nebo pCostavit ti velkej dGům,
víš, nFosíš mi sílu, víru, že smysl má
věřit jCako dítě představám, snGům.
2:Láska je písek, každé zrnko je touha a cit,
písnička krásná, něco, z čeho se dá klidně žít,
ať doba se zmítá nebo plyne jak proud,
stále někdo čeká, blízký jak stín,
když tě ve dveřích svírá, že se nemůžeš hnout,
ruce zapletou se jak veršů rým.
3:Když dDo těch tvých vln, co nosíš nad obočím, když přijde nG#oc,
člověk nDajednou cítí, jak to, co v sobě máme, má mG#oc,
zlehka dGotknout se kůže, mužem stal jsi se teď,
teď právě dDokázal bys' zastavit vlG#ak,
tGak to je láska, ale kdo už ji zná,
bez křídel nDevzlétne, je smutná, a jG#ak.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:33:20.269+00:00
Výsledky hledání: