Písek

Nedvědi

1:Když dGo těch tvých vln, co nosíš nad obočím, když přijde dDen,
a vGymaže vrásky, to že přišel jsem já, že jsDem,
mám chCuť křičet z lásky nebo probourat zeď
nebo pGostavit ti velkej dDům,
víš, nCosíš mi sílu, víru, že smysl má
věřit jGako dítě představám, snDům.
2:Láska je písek, každé zrnko je touha a cit,
písnička krásná, něco, z čeho se dá klidně žít,
ať doba se zmítá nebo plyne jak proud,
stále někdo čeká, blízký jak stín,
když tě ve dveřích svírá, že se nemůžeš hnout,
ruce zapletou se jak veršů rým.
3:Když dAo těch tvých vln, co nosíš nad obočím, když přijde nD#oc,
člověk nAajednou cítí, jak to, co v sobě máme, má mD#oc,
zlehka dDotknout se kůže, mužem stal jsi se teď,
teď právě dAokázal bys' zastavit vlD#ak,
tDak to je láska, ale kdo už ji zná,
bez křídel nAevzlétne, je smutná, a jD#ak.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:33:20.269+00:00
Výsledky hledání: