Vašek

Nedvědi

1:Jak písnička zbloudilá v přítmí skal,
kde tříští ji ostří hran,
jak láska, co pláchla, to, jak ses bál,
tak čas píše po tvářích nám.
2:Už nCmehoukej, vlG7áčku, už nCmemám čas,
musím pFmohádky klB7ukům čD#íst,
snad jFmednou až, jednou, snad jCmednou zas,
až D7obrátím tG7enhleten lCmist.
R:Víš, jG7im by se stýskalo a mnCmě zrovna tak,
kdo by C7ovládal jeřáb a hFmák,
kdo by zB7ahoukal sanitkou a D#opravil vlCmak,
tak ještě chvD7íli, snad rG7ok, snad pCmak.
3:Ta holka, co vzal jsem si, co mám rád,
je smutná, když utíkám pryč,
ten pohled, když vidím ji ve dveřích stát,
jak zamyká nadvakrát klíč.
R:Víš, jim by se stýskalo a mně zrovna tak,
kdo by ovládal jeřáb a hák,
kdo by zahoukal sanitkou a opravil vlak,
/: tak ještě chvíli, snad rok, snad pak. :/
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:17:04.011+00:00
Výsledky hledání: