Honzík
Nedvědi
| A F#m E A |
| 1: | Prsty Aotlačený od řemínků, nE7áplast na patách, prach až pAod víčkama, slF#muncem znavenEý, čekaj' nDa nádražích na lavičkách, až pAojede jim tF#men správnej vlEak. |
| 2: | Šátky na krku a širáky a páry těžkejch bot, podle doby název pionýr či skaut, co je po jménu, chtěj' na chvilku si vlastní život do svejch rukou vzít. |
| R: | Přišli zpF#mívat jen a hrát, trochu si pEostěžovat, žDe se jim moc stAejská, že tak strF#mašně máme práce, že už nEezbývá nám nDa ně vůbec čAas. |
| 3: | Vážný, až by člověk brečel, čelem do zdi narážej', potom s natlučeným nosem zase dál, s léty mnohý člověk pochopí a radši zapomene to, co tolik chtěl. |
| R: | A F#mi E A |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:07:40.247+00:00
Výsledky hledání: |