Karin

Telegraf

1:FDo tmy zní volání. COzvěna vrací jméno C#tvý a D#já C#dál Fsním.
FVrátit chtěl bych zas Cčas, tebe s Bním.
2:FČas sladkých vyznání, Cnikdy už nevrátí se k C#nám, už D#ztich C#tvůj Fsmích.
FJen zvony vyznání, Cdunění plný černý C#chrám, D#úúC#úúúFááá.
R:FPo všech zdech píšu Cjméno tvý - má BKarin.
FNevěřím, že Cmusela's mi Blhát.
3:Neznal jsem tajemství skrývaná pod tvým usměvem, čas krutých her.
Prohry i ztráty tvý, bezedná propast bílých stěn, úúúááá.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela's mi lhát.
FTvá Csmrt má příchuť D#vysvobozeníB, ze všech Fpout co Cjehla umí D#dátB.
FTvá Csmrt tíží D#jako kameníB, stává se Fjen Cco se musí D#státB.
4:Chci vážit na gramy, přes bílý závoj vnímat svět - a co dál.
Krutý je poznání, nikdy se nesmět vrátit zpět, úúúááá.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela\'s mi lhát.
Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát.
Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela\'s mi lhát.
Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát.
Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát.
Má Karin.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:48.465+00:00
Výsledky hledání: