Karin

Telegraf

1:EDo tmy zní volání. HOzvěna vrací jméno Ctvý a Djá Cdál Esním.
EVrátit chtěl bych zas Hčas, tebe s Aním.
2:EČas sladkých vyznání, Hnikdy už nevrátí se k Cnám, už Dztich Ctvůj Esmích.
EJen zvony vyznání, Hdunění plný černý Cchrám, DúúCúúúEááá.
R:EPo všech zdech píšu Hjméno tvý - má AKarin.
ENevěřím, že Hmusela's mi Alhát.
3:Neznal jsem tajemství skrývaná pod tvým usměvem, čas krutých her.
Prohry i ztráty tvý, bezedná propast bílých stěn, úúúááá.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela's mi lhát.
ETvá Hsmrt má příchuť DvysvobozeníA, ze všech Epout co Hjehla umí DdátA.
ETvá Hsmrt tíží Djako kameníA, stává se Ejen Hco se musí DstátA.
4:Chci vážit na gramy, přes bílý závoj vnímat svět - a co dál.
Krutý je poznání, nikdy se nesmět vrátit zpět, úúúááá.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela\'s mi lhát.
Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát.
Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela\'s mi lhát.
Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát.
Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát.
Má Karin.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:48.465+00:00
Výsledky hledání: