Karin

Telegraf

1:CDo tmy zní volání. GOzvěna vrací jméno G#tvý a Bjá G#dál Csním.
CVrátit chtěl bych zas Gčas, tebe s Fním.
2:CČas sladkých vyznání, Gnikdy už nevrátí se k G#nám, už Bztich G#tvůj Csmích.
CJen zvony vyznání, Gdunění plný černý G#chrám, BúúG#úúúCááá.
R:CPo všech zdech píšu Gjméno tvý - má FKarin.
CNevěřím, že Gmusela's mi Flhát.
3:Neznal jsem tajemství skrývaná pod tvým usměvem, čas krutých her.
Prohry i ztráty tvý, bezedná propast bílých stěn, úúúááá.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela's mi lhát.
CTvá Gsmrt má příchuť BvysvobozeníF, ze všech Cpout co Gjehla umí BdátF.
CTvá Gsmrt tíží Bjako kameníF, stává se Cjen Gco se musí BstátF.
4:Chci vážit na gramy, přes bílý závoj vnímat svět - a co dál.
Krutý je poznání, nikdy se nesmět vrátit zpět, úúúááá.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela\'s mi lhát.
Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát.
Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát.
R:Po všech zde píšu jméno tvý - má Karin.
Nevěřím, že musela\'s mi lhát.
Tvá smrt má příchuť vysvobození, ze všech pout co jehla umí dát.
Tvá smrt tíží jako kamení, stává se jen co se musí stát.
Má Karin.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:48.465+00:00
Výsledky hledání: