Kamínek

Bokomara

1:Zase se cEítím jak kHamínek v pF#onožce,
týdny se zpEožďujou, dnHy nejdou přF#esně,
malý psí hEovínko nHa cizí rF#ohožce
působí kEomickyH vC#ždycky a vF#ěcně.
2:Báby všech vrátnic mi rvou z ruky občanku,
na čáře vrážím do lhostejných těl,
típnu svý cigáro správcový o schránku,
zazvoním na sebe - někam jsem šel.
R:NEohatá SHimona z pC#átýho nF#etuší,
žEe její Hoči jsou hlC#uboký tF#ůně,
nEervózní rHatlík ji tC#áhne ven zF#e dveří
a za ní v Eovzduší zHůstávC#á nahořklá vF#ůně.
3:Omámen vůní jsem rozlitej na schodech,
sousedka kukátkem funí až sem
a stará lítá furt v nějakejch obchodech,
už táhne párky, Špígl a křen.
R:V bedýnce sobota Šimků a Krampolů,
večer se táhne jak rýžovej nákyp,
namísto vůně jen smrad párků v kastrólu,
a mně se nedaří tu vůni vrátit,
tu vůni vrF#átit, tu vůni vrátit, jé, jé, ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:29.123+00:00
Výsledky hledání: