Kamínek

Bokomara

1:Zase se cAítím jak kEamínek v pHonožce,
týdny se zpAožďujou, dnEy nejdou přHesně,
malý psí hAovínko nEa cizí rHohožce
působí kAomickyE vF#ždycky a vHěcně.
2:Báby všech vrátnic mi rvou z ruky občanku,
na čáře vrážím do lhostejných těl,
típnu svý cigáro správcový o schránku,
zazvoním na sebe - někam jsem šel.
R:NAohatá SEimona z pF#átýho nHetuší,
žAe její Eoči jsou hlF#uboký tHůně,
nAervózní rEatlík ji tF#áhne ven zHe dveří
a za ní v Aovzduší zEůstávF#á nahořklá vHůně.
3:Omámen vůní jsem rozlitej na schodech,
sousedka kukátkem funí až sem
a stará lítá furt v nějakejch obchodech,
už táhne párky, Špígl a křen.
R:V bedýnce sobota Šimků a Krampolů,
večer se táhne jak rýžovej nákyp,
namísto vůně jen smrad párků v kastrólu,
a mně se nedaří tu vůni vrátit,
tu vůni vrHátit, tu vůni vrátit, jé, jé, ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:58:29.123+00:00
Výsledky hledání: