Golgota

Bokomara

1:Slunko se čGervenalo kAmrví, odešlo nCěkam do ŘímDa,
a psal se tGýden mínus pAmrvý, Maria mCatka usínDá,
a bylo jGaro, svátky bCyly v tom městě pAmoblíž jezerDa,
beránky dGávno vykoupAmili pro krutou Coběť večerDa.
R:ŘHmekni mi, Pane, co se stAmane vHme čtvrtek večer v GetsemAmane,
měla jsem sCen a v něm můj sDyn,
bHmudím se v ledovatém pAmotu a z okna hlCedím na GolgDotu,
děsí mě jGejí strašný stAmín, děsí mě jCejí strašný stDín.
2:Marie, pospěš, už ho vedou, chátra se blahem pomine,
tvé vlasy mají barvu šedou, přikryj je rouškou před synem,
i nejlepší chlap hostí hada, s nevinou vždycky chodí hřích,
v bankovních domech dneska zrada je v kursu třicet stříbrných.
3:Naposled hladíš mrtvý tělo, máš v prstech jeho podobu,
kterýpak mámě by se chtělo vystrojit syna do hrobu,
o jeho šaty v kostky hráli, tvým slzám budou rozumět
matky, co syny vychovaly až příliš dobře pro náš svět.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:10:46.533+00:00
Výsledky hledání: