Derniéra

COP

1:HUž nic neříkej, Edál si nezvykej,
Hstát tam, kde bych možná Amoh´ stát i F#já.
HBůh ví, že bylo málo Ední, kdyby za to stálo
Hsnít o tom, že možná příště.
AJá to raděj Evzdávám, nech to už F#být.
2:V divokejch peřejích hledám kam řeky plynou,
brodím se nadějí, že klid moře znám.
Až vody uplavou, bláto a prach tu zbydou
potom možná dám si říct.
Teď to ale vzdávám, teď nech mě být.
R:C#mCo bylo, D#muž tady F#neEní,
C#mzapomeň, D#mčasy se F#Ení,
C#mdáme si v D#mpůvodním F#zněE
C#msvou derniD#méru a pak F#konec umění.
3:Už vidím oceán, už se dech můj tají,
vodopád, co přejít nejde, dělí však nás.
Zpátky k pramenům, jenže ty vysychaj
co bylo není.
Takže já to zase vzdávám, není kam jít.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:17:34.12+00:00
Výsledky hledání: