Derniéra

COP

1:BUž nic neříkej, D#dál si nezvykej,
Bstát tam, kde bych možná G#moh´ stát i Fjá.
BBůh ví, že bylo málo D#dní, kdyby za to stálo
Bsnít o tom, že možná příště.
G#Já to raděj D#vzdávám, nech to už Fbýt.
2:V divokejch peřejích hledám kam řeky plynou,
brodím se nadějí, že klid moře znám.
Až vody uplavou, bláto a prach tu zbydou
potom možná dám si říct.
Teď to ale vzdávám, teď nech mě být.
R:CmCo bylo, Dmuž tady FneD#ní,
Cmzapomeň, Dmčasy se FD#ní,
Cmdáme si v Dmpůvodním FzněD#
Cmsvou derniDméru a pak Fkonec umění.
3:Už vidím oceán, už se dech můj tají,
vodopád, co přejít nejde, dělí však nás.
Zpátky k pramenům, jenže ty vysychaj
co bylo není.
Takže já to zase vzdávám, není kam jít.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:17:34.12+00:00
Výsledky hledání: