Derniéra

COP

1:G#Už nic neříkej, C#dál si nezvykej,
G#stát tam, kde bych možná F#moh´ stát i D#já.
G#Bůh ví, že bylo málo C#dní, kdyby za to stálo
G#snít o tom, že možná příště.
F#Já to raděj C#vzdávám, nech to už D#být.
2:V divokejch peřejích hledám kam řeky plynou,
brodím se nadějí, že klid moře znám.
Až vody uplavou, bláto a prach tu zbydou
potom možná dám si říct.
Teď to ale vzdávám, teď nech mě být.
R:BmCo bylo, Cmuž tady D#neC#ní,
Bmzapomeň, Cmčasy se D#C#ní,
Bmdáme si v Cmpůvodním D#zněC#
Bmsvou derniCméru a pak D#konec umění.
3:Už vidím oceán, už se dech můj tají,
vodopád, co přejít nejde, dělí však nás.
Zpátky k pramenům, jenže ty vysychaj
co bylo není.
Takže já to zase vzdávám, není kam jít.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:17:34.12+00:00
Výsledky hledání: