Hrad
Nedvědi
| 1: | Ráno Eotevřel jsem okno ven, tak bílej den, že jen nAevěstu, a moh' se brEát, na stromech špičky stály nepohnutě, koukaly ven jak nF#ad Vltavou Pražskej hrHad, ráno je nEaděje, co neumírá před polednem, když dAo oběda nevyjdeš vG#en, jukneš se nAa teploměr nálady a pEodle pole s nHovinama začneš dEen. |
| R: | Co člověk nemá, mAá, a nedá pokoj déšť, déšť tě shání, co může nedat, dEá, rovinu hledá na rovině plání, jak smířit radost i stHesk, a Boha na nebi, hej, hej, když se mu u srdce blEejská. |
| 2: | Ráno otevřel jsem okno, byl tak černej den, že jen nevěstu, a do pekla moh', tak rychle vyjít a po ulicích nasbírat vzdor, co vrší se jak v létě stoh, moudře se otočíš a za vrátkama pohladíš den, do oběda času dost, jak z jinýho století, jak vnucenej sen si připadáš, jak špatnej host. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:06:56.582+00:00
Výsledky hledání: |