Cizinec

Greenhorns

1:NHma kraji pouště sluncEmem spálenHmý
stojEmí naše mHmalý městF#o dřevěnHmý,
jednoho dne, právě čas Emoběda bHmyl,
se nEma kraji mHměsta jezdF#ec objevHmil.
2:Měl černý sombrero, na něm bílej prach,
pod ním hadí oči, ze kterejch šel strach,
místo cigarety měl v ústech růži,
na stehnech pouzdra z chřestýších kůží.
R:TGu jeho tvář, tu každAý z nás poznal,
nGa každém nároží zDatykač vlál,
nEma něm cifra, za kterHmou by sis žil,
F#a přece nikdo z nás neHmvystřelil.
3:Pomalu projížděl hlavní ulicí,
město bylo tichý jak město spící,
před saloonem zastavil a z koně slez',
jeho stín šel za ním a za stínem děs.
4:Zábava u baru prudce zvadla,
když vešel dovnitř s tváří u zrcadla,
objednal si pití a v místnostech těch
každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech.
5:On jenom se usmál a dopil svůj drink,
mexickým dolarem o barpult cink',
pak ke koni došel krokem pomalým,
za chvíli zmizel jak z doutníku dým.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:26:25.458+00:00
Výsledky hledání: