Stmívání

Devítka

1:DVůně Hmtvých vlasů Emna polštáři Azůstala mi,
Dlhát je Hmhřích pro nějž Emzůstáváme Ačasto sami,
Emjá ti Alhal a teď Dprázdným stěnám Hmtykám,
Emrád bych Aspal, Dmísto toho Hmdál si říkám,
Dvíc než Glhaní Apravda bolíDvá.D7 
R:GNezachráAní nikdo z Dlidí strom co D7dolů padá
Gto Adávno Dvím.D7 
GAstmívHmání neGzabráDníš,
Emkdyž je ASlunce DHml,  Emkdyž je AMěsíc Dblíž.
2:Padá sníh v trávě zazářily drahokamy
a tvůj smích vytrácí se spolu s ozvěnami,
já ti lhal, jenže kdybych pravdu říkal,
stejně dnes bych jen prázdným stěnám tykal,
má-li láska zemřít, stejně umírá.
R:Nezachrání nikdo z lidí strom co dolů padá,
to dávno vím.
A stmívání nezabráníš,
když je Slunce dál,
a stmívání nezabráníš, když je Měsíc blíž.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:22:42.225+00:00
Výsledky hledání: