Smršť

Kamelot

D#mTu noc, kdBm13yž ticho rušilC telegraf
D#mtmou letěly Bm13stíny létaCvic,
já D#mšel a Bm13pod kůži se Cvetřel strach,
tak G#m13náhle na chlaC#pa z ničeho nD#ic.
Tu noc, když ďábel z těla vyhnal hřích,
jak nůž čepelí větrnou,
já řval a se mnou prchal dravců šik,
rychle než nás vlny zahrnou.
V tom F#vítr se zG#mvedl, lámal Bmstromy jako Csirky
a z G#mřeky Bmstal se dravý D#mproud,
F#obličej G#mbledl, hnízdo Bmse sovími Cpírky
G#mviděl jsem v Bmzáři blesků D#mplout.C#  D# 
Tu noc mě spasil vějíř kořenů,
tam smršť už nestrčila dráp,
dnes vím, že přírodu mám za ženu,
co rány umí brát a rozdávat.
V tom vítr se zvedl ...,C# 
D#mviděl jsem v C#záři blesků pD#mlout,C# 
D#mviděl jsem v C#záři blesC#ků plD#out.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:10.358+00:00
Výsledky hledání: