Okno do ulice

Bokomara

1:DnCes večer, lásko, nC/Hejdu zrovna nAmikam,
mFmaj7usím si spočítat, cD7o se nevrátGí,
kdCyž přijdeš, nC/Hezvoň, já se nAmezamykám,
tFmaj7o mají ve zvyku jGenom bohatí.
2:Mně patří jedno okno do ulice,
ve kterým sleduju, kam se žene svět,
co vidím, schovám ve svý harmonice,
jednou ti o tom snad budu vyprávět.
R:AmO lidech ve frontě na dobrý skDutky,
Amo vlídným úsměvu, co Guž se nenosí,
Amo nářku rozbitý tDelefonní budky,
Fo smůle, co se mi lGepí na šosy.
R:Taky o štěstí, jak je kdo chápe,
o holkách, který se moc rychle rozdaly,
občas je zasvědí duše pod make-upem,
jenže svět kvůli nim sotva zpomalí.
3:Tak vidíš, lásko, už mi bylo třicet,
a pořád zůstávám jednou z mnoha nul,
mám jen to svý okno do ulice,
špehýrku na životm co mě uhranul.
4:Sám stojím ve frontě na dobrý skutky
s úsměvem, který se dávno nenosí,
občas dám korunu do rozbitý budky
a sám se smůle svý lepím na šosy.
R:Možná si po štěstí pokaždý šlapu,
když spávám s holkama, co už se rozdaly,
jenomže pořád mám duši bez make-upu,
třeba svět kvůli mě jednou zpomalí ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:36:02.971+00:00
Výsledky hledání: