Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NFma kraji města, kde trBm7olej končí,
znám mC#maj7ísto, kde přCmerůstá trFmáva,
kde rozbitá cesta se s mBm7ěstem loučí,
tam zC#maj7ájezdní hCmostinec stFmával,
prBm7o všechny formany G#maj7i vandrovní
znBm7avený dalekou pG#maj7outí
bBm7ylo vždy víno i spG#maj7aní skrovný
Bma chleba v ošatce z prCoutí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NFma kraji mFm/Eěsta už nFm/D#estojí nB/Dic,
jen mC#maj7oderní bCmudova v mFměstě,
kde pivo prej tFm/Eočí se až z PFm/D#opovicB/D 
a zC#maj7a pokoj zCmaplatíš dvFmě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: