Zájezdní hostinec

Bokomara

1:ND#ma kraji města, kde trG#m7olej končí,
znám mHmaj7ísto, kde přBmerůstá trD#máva,
kde rozbitá cesta se s mG#m7ěstem loučí,
tam zHmaj7ájezdní hBmostinec stD#mával,
prG#m7o všechny formany F#maj7i vandrovní
znG#m7avený dalekou pF#maj7outí
bG#m7ylo vždy víno i spF#maj7aní skrovný
G#ma chleba v ošatce z prBoutí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:ND#ma kraji mD#m/Děsta už nD#m/C#estojí nG#/Cic,
jen mHmaj7oderní bBmudova v mD#městě,
kde pivo prej tD#m/Dočí se až z PD#m/C#opovicG#/C 
a zHmaj7a pokoj zBmaplatíš dvD#mě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: