Smutná píseň o česači bavlny

Hromosvod

GSen se mi H7zdál, že Cnemoh' jsem už Ddál,
Ghlava se mi H7točila Ca já se jen Dsmál,
Esmál jsem se H7životu, Cco jsem dosud Džil,
Fjindy než Cve snu bych Dna něj nemysGlil.
GNarodil H7jsem se v Czaprášenym Ddomu,
Gnevim už H7kdy a Cani nevim Dkomu,
Esotva jsem se H7rozkoukal, Cuž jsem šel na Dpole,
Gčesal jsem H7bavlnu Cpořád v jednom DkoGle.
Tam na těch polích uvěřil jsem v Boha,
když poslali mě do školy a já z ní vzal roha,
utekl jsem do hor bez jídla a mapy,
za pár dnů mě našli šerifovi chlapi.
Odvedli mě dolů a tam mě krutě zbili,
musel jsem pak pracovat, dokud jsem měl síly,
spal jsem jen pár hodin a jed jsem jednou denně
a to bylo těžký, těžký zatraceně.
A tak jsem jednou v létě ukořistil pušku,
samotnýho šéfa vzal jsem si na mušku,
akce povedla se, zmizel jsem jim v lese,
jenže jsem moc stahanej a kůň mě sotva nese.
Usínám v sedle a hlava se mi točí,
šerif z mi stopy nespustí oči
a už vidím jezdce, jak se za mnou ženou
a pak vostrou kulku z pušky vypálenou.
Ještě cítím ránu a pak vidím záři,
malinkýho pána s úsměvem na tváři,
podává mi ruku, že mě tady vítá,
okolo něj krásnej bílej anděl lítá.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:03.34+00:00
Výsledky hledání: