Bílá místa

Martin Maxa

1:F#mBíláC#mmísta na tvémDtěle EDvčeC#nejsou-je to F#mtak.C#m,
F#mMám tě C#mzmapovanouDvíc, EnežD siC#7 sama můžešF#mpřát.
C#mJeště Dvíc Enež Dsi C#7sama můžeš F#mpřát.
C#mZnám Hmvšechny ženy v tvém těle,všechny F#mměl jsem je v náruC#mčí.
S každouHmz nich jsem se Hm/Ddostal už Hmpo nocích do křížF#mku.C#7   H 
Hmčerta mi Hm/Dzáleží Hmna tom,
že F#mtím,kdo v podruC#mčí tvých rozmaDrů konC#čí jsem vždyckyAjá.
R:Co máEbýt? Jsem totižAtím,kdo z tvý C#klenotnice má F#mvíc šperků Enež by si mohl Apřát.
C#7Jsem Atím,pro koEho tvý tělo Abílý jak květy C#7kornoutice Daž k ránu voC#ní -hmm voF#mní.
ETo Ajá jsem Etím, komu se Atvý dlaně jak C#7tanečnice, když F#mstmívá se, na Etěle roztanAčí.
C#7Co F#mříct? Tak už Eto bývá, jeAnoc a jenom C#večernice nás Dhlídá a C#7v tvářích hoF#mří.
C#7Jen Dzírá a C#7v tvářích ho F#mří.C#m __F#m __C#m __D C# F#m 
2:Máš tělo jako vrba za noci,když čekáš na zpověď.
Máš tělo jako vrba-samý otázky a žádná odpověď.
Jen samý otázky a žádná odpověď.
Já cítím všechny ty ženy,a když tě svírám v náručí
má představa kdo,z koho se rozpadá.
Kdo je tu lovcem a kdo štvsnou zvěří?Náhle tím,
kdo v područí tvých rozmarů končí jsem zase já.
R:Co má být? Jsem totiž tím, kdo z tvý klenotnice má víc šperků než by si mohl přát.
Jsem tím, pro koho tvý tělo bílý jak květy kornoutice až k ránu voní-voní.
To já jsem tím, komu se tvý dlaně jak tanečnice, když stmívá se,na těle roztančí.
Co říct? Tak už to bývá, je noc a jenom večernice nás hlídá a v tvářích hoří,
jen zírá a v tvářích hoří.
F#m___C#m___F#m___C#m___F#m___D__C#__F#m +flažolet na 12.pražci
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:21:39.09+00:00
Výsledky hledání: