Opuštěná

Jarek Nohavica

1:PCod nohama bortí se jí zGem, v srdci má nAmepořádek,
chce nCapsat dopis lidem všGem, a nAmemá první řádek,
v klCíně klubko bílé bGavlny s jehlicí nAma pletení,
kouzelný dCěda přání neplnGí
a zlatá rAmybka není, není, není, nGení,
nCení, není, není, není, nGení, prAmo ni není,
jsou jen lCidé, jsou jen lGidé bAmezejmenní,
chCodí jako loutky v Gorloji, Amodleva doprava,
a ona vCe svém prázdném pGokoji
si sama sAmobě ruku podává, podávGá.
R:CCelá se choulí, jGak tak mlčí, AmopuštěnGá,
zpCod víček růžek smGuténky jí trčí, AmopuštěnGá,
nCikomu o tom nepovGí, neboť se stydí, AmopuštěnGá,
Cuprostřed samoty v krGajině lidí, AmopuštěnGá,
vlCající jako prGádlo na plotě,
zblAmoudilá ve svém vlFastním životě,
CopuštěnáG, opuštěnCá.G  Am   G  C  G  Am   G 
2:Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
torzo antické krásy pod hladinou moří,
ale srdce se pořád hlásí
srdce pořád hoří, hoří,
hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:35:32.567+00:00
Výsledky hledání: