Heřmánkové štěstí

Jarek Nohavica

1:MEadonnu Donatella jsem zahlídl, jak zhášela svíci,
heřmánkem zavoněla, já nevěděl, co jí mám říci,
nAad horizontem už mi hvEězda bliká,
jAeště není mEoje, ještě sF#me mě nedotH7ýká,
Eucítil jsem vůni hF#meřmánku,
už mi to zH7ačíná, už křičím zC#me spánkAu: MartinEa.
2:Někdo mě popadl a postavil ke zdi, měsíc se dral oknem do pokoje,
počkejte chvíli, teď padají hvězdy a jedna z nich je ta moje,
odněkud ze tmy brnká slepý kytarista,
polibek letmý, řekou plyne voda čistá,
ucítil jsem vůni heřmánku,
už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.
R:LHáska je hC#mora, vysoká hAorEa,A  E  A  E 
kdHo z nás ji zdC#molá, kdo z nás ji zdAolEá,A  E  A  E 
lF#máska je hora vysokH7á, hora vEysoká.
*:VC#menku je bláto, prší štEěstí, cinká zlato,
po námAěstí s parazolem chodí lC#midi kolem,
na nebi ptáci, brečí dEítě, tramvajáci táhnou sAítě,
ulicemi padají rC#myby k zemi,
nF#mad domy, nad střechami lH7etí smutně čáp,
mF#mávám mu gerberami, sedH7á si na okap.
3:Herodes v bílém plášti vraždí neviňátko,
v kamnech kosti praští a po koláčích sladko,
pod okny na mě troubí limuzína:
nebreč a pojď, tak zle to nezačíná,
ach, smutky, smutky z heřmánku,
už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.
4:Ve stráních karlovických lesů červnové slunce zlátne,
co našel jsem, to u srdce si nesu, co ztratil, mizí v nenávratně,
na bříze na kmeni vyrostla holubinka,
navždycky ztracený slyším, jak srdce cinká,
ach, lásko, lásko z heřmánku,
už mi to začíná, už křičím ze spánku: Martina.
R:Madonna Donatella, Madonna Donatella ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:09:10.786+00:00
Výsledky hledání: