Jen mě nelituj
Jarek Nohavica
1: | JEmen mě nelituj, nAmeklepej nD7a mé dveře s chrGyzantémou v dlH7ani, hrAma na lD7itování kGončí v prvním tahu, neplivej lHmásku na podlAmahu, nestůj mi Du bytu, jen mě nelitEmuj. TAma slova jsD7ou jen guláš dvGakrát přihřívD/F#aný, Ama to mě nD7ezachrání, a tGo mi nepomůže, a tak nHmesvlíkej mě z kAmůže, celý zvDědavý, celý zvGědavý, jak vlD/F#astně vypadEmá takový mAmalý pohřeb, na který si člD7ověk sám nastřGádá. |
R: | Jó, kdybych byl vrGabec, sezobal bych zDrní všem ptEmákům, co v Cokolí jsGou, srdce měl bych slAmabé a žaloudeček pDlný a dCuši rozčepýřenGou. |
R: | Jó, kdybych byl holub, roznesl bych psaní od domu k domu do všech světových stran, a pak četli bychom spolu, co píše tamta paní a co píše tamten pán. |
*: | JAmó, kdybych byl, žCil bych si, žil, a šťGastný bych byl jD/F#ako pytel blech, ale jAmá jsem, co jsem, a nD7evěřím lítostGem. |
2: | Jen mě nelituj, opřený o zábradlí mám ještě dvacet sedm zubů, nejsem přes palubu, ten plavčík, co to řekl, ten se spletl, koukni se na racka, jak vzlétl směrem k úsvitu, a tak mě nelituj. Člověk se rodí jednou a umírá i stokrát, slza je pořád mokrá jak za časů krále Leara, a já potichu v sobě sbírám sílu i odvahu, stojím na prahu a koukám: velká paráda, z mých dveří vychází pohřeb, na který jsem si sám nastřádal. |
R: | Jó, kdybych byl káně, vysoko bych létal a střemhlav padal dolů jako archanděl a na severní straně nejvyšší hory světa bych svoje tajné hnízdo měl. |
R: | Jó, kdybych byl sýček na Těšínské věži, purkmistry a pány ze sna budil bych, a k půlnoci bych křičel, jak to leží a běží, a k ránu bych pak ztich'. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:00:53.271+00:00
Výsledky hledání: |