Poslední kabriolet
Samson
1: | Polykám nFasucho a zahřívá mě dC7ech, říkám si:"TGmak už toho jednou provždy nC7ech," vždyť zase nFepřijde a budu si plC7ést rafičky hGmodinek a ulice mC7ěst, nikdy nic nFeřekne a nechce si čGíst, když poštou pGmosílám jí za listem lCist, a kdyby viděla, tak bude se smFát, jak růže krCadený stGmrkám za kabC7át. |
R: | Poslední kFabriolet, DmohohBó, jsem já, a jC7e mi sto let, jsem křeslo s tFíhou hosta, ohohDmó, od jedné sčBítám do stC7a, poslední JFuan jsem DDmon, zvon zvoní "dBon-diri-dC7on" a hvězdy nad mou hlGmavou střC7ídají levou-prFavou. |
2: | Zůstávám sám nad sebou v údivu stát, z jakýchže dálek lze mít někoho rád, někdo by plakal, jiný do něma pil, někomu v počítači náhodou zbyl, možná nás dělí jen pár směšných pater a je to něco jako pravidla her, vždyť každá víra staví do prázdna most, a spadlých mostů - těch už bylo dost. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:40.908+00:00
Výsledky hledání: |