Moc vyhlížíme vzhůru

Samson

1:ČCím to, zdá se mi, i když žD7ijem na zemi,
s hlavou zdvFiženou moc vFmyhlížíme vzhCůru.
2:Když letní klekání nás pozve do strání,
svoje štěstí ryjem na stromovou kůru.
1:OklamCáni lidmi bDm7ez citu,
které nEm7ezajímá, žDme jsi tu,
a pro vlCastní hloupost všechno kolem bDm7oří,
doufat chcEme se nám, že nDm7a Zemi
zbyde nEměco víc než kFameny
nebo pE7ouště, nad kterými slunce hAmoří,Dm7 
pFouště, nad kterFmými slunce hCoří.
R:Kam jdCou ty davy uspěchaný, kam jdD7ou na cesty nepoznaný,
kam jdFou, kde čas ztrCácí,
svůj sAm7en o výšce nad oblaky měl tD7en, kdo jako dítě taky
sám chtFěl výš než ptCáci.
2:Uzavřeni v městech po léta
od míst, z nichž jsme rostli do světa,
našim dětem někde na dně duše schází,
když se v noci budí z polosnu,
námi směrovány do kosmu,
povídání babek o vodnících z mlází,
povídání o vodnících z mlází.
R:Kam jdou ty davy uspěchaný, kam jdou na cesty nepoznaný,
kam jdou, kde čas ztrácí,
zas výš, a zatím tady dole, kde jsou louky, lesy, pole,
tím hůř své dluhy splácí.
3:=2.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:44:30.644+00:00
Výsledky hledání: