Poutník

Poupata

1:Šel pEmouští starý pCoutník, mDěl jeskyň slov - svůj dHmům,
a jak krAmáčel, slůvka sbEmíral a pravdou utřel stDůl,
bEmyl všude, ale žCádnýD neznal jeho tvHmář,
a kAmaždý, kdo o něm mlEmuvil, vypadal jak lhDář.
R:PrAmavda a lež, on znal ten rozdíl snEmad jako jediný,
kdAmyž v podvečer svůj příběh vyprávEměl
Go suchém chlebu šťastných lidí,
Do prázdném džbánu, cH7o se stydí
zEma ty, jimž vAmíno donášDel až k ústEmům.
2:I u nás jednou spával, sám tomu nevěřím,
a všem okolo prý dával a smál se u dveří,
snad dodnes stařec chodí, má hodně nebo nic,
a všechny za nos vodí, když ukazuje líc.
3:VEmítr dávno v poušti zCaválD řetěz stop, co on vrHmyl,
šedou tvAmář stín zakrEmýval a k sDuchému chlebuH7 víno pEmil ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:06.191+00:00
Výsledky hledání: