Padaly hvězdy

Karel Plíhal

R:PG#adaly hvFmězdy a jB9/Dedna z nich slD#ítla
mé milé přG#ímo dB9/Do klínD#a,
jG#ak byla žhFmavá, tak sB9/Dukně jí chD#ytla,
a od sukně cG#elá rC#oklinG#a.
1:MFmá milá křCmičí: pFmomoz mi přCmece,
nFmestůj tu jCmako z kHdimamene,
tFmak jsem ji rCmychle Fmodtáhl k řCmece
z dFmosahu tCmoho plBamenD#e.
2:Jenže ta hvězda tu moji milou
rozpálila jak kamínka,
zuby i nehty mi pustila žilou
a já drtil její ramínka.
3:Pod hlavou nebe a nad hlavou země,
v obrovským požáru škvařím se,
jsem totiž v ní, jako ona je ve mně,
jako dvě kapky steklé na římse.
R:Teď už jen v očích jak tečka za snem
skomírá malý plamínek,
běžíme k hvězdě a oba žasnem:
je to jen chladnoucí kamínek.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:50.946+00:00
Výsledky hledání: