Komíny

Jaroslav Uhlíř & Zdeněk Svěrák

AmRád se díGvám Amna komíGny
AmprotějšíGho Fdomu,
Amsbíhaj se Gmi Ampřitom sliGny
Amjako máGloFkomu.
Cnebi stoupá Gtenký čoudek
Cbarvy sněhoGbílé
Ca já vím, že Gvdovec Houdek
Czase smaží Dfilé.
GKaždý něco Emklohní
Cna domácím Gohni,
Gkupříkladu Empan Šmíd
Copéká si Glančmít.
AmNikomu se Dnechce GvenEm,
Amsedí doma Du kamGen.
AmNikomu se Dnechce GvenEm,
Amsedí doma Du kamGen.
Jeden komín skrytý v houští
televizních antén
žádné dýmy nevypouští,
ano, je to tamten.
Bydlí pod ním jedna dívka
příjemného vzhledu,
nemá doma kousek dřívka,
ruce jako z ledu.
Každý něco klohní
na domácím ohni,
kupříkladu pan Šmíd
opéká si lančmít.
Nikomu se nechce ven,
sedí doma u kamen.
Nikomu se nechce ven,
sedí doma u kamen.
Já jsem taky celý ztuhlý,
mám však horké srdce,
přinesu jí kbelík uhlí,
zahřeju jí ruce.
Zahřeju té smutné slečně
její život chladný,
zůstaneme spolu věčně
nebo aspoň dva dny.
Každý něco klohní
na domácím ohni,
kupříkladu pan Šmíd
opéká si lančmít.
Nikomu se nechce ven,
sedí doma u kamen.
Nikomu se nechce ven,
sedí doma u kamen.
Rád se dívám na komíny
protějšího domu,
sbíhaj se mi přitom sliny
jako málokomu.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:54:22.429+00:00
Výsledky hledání: