Smršť

Kamelot

G#mTu noc, kdD#m13yž ticho rušilF telegraf
G#mtmou letěly D#m13stíny létaFvic,
já G#mšel a D#m13pod kůži se Fvetřel strach,
tak C#m13náhle na chlaF#pa z ničeho nG#ic.
Tu noc, když ďábel z těla vyhnal hřích,
jak nůž čepelí větrnou,
já řval a se mnou prchal dravců šik,
rychle než nás vlny zahrnou.
V tom Hvítr se zC#mvedl, lámal D#mstromy jako Fsirky
a z C#mřeky D#mstal se dravý G#mproud,
Hobličej C#mbledl, hnízdo D#mse sovími Fpírky
C#mviděl jsem v D#mzáři blesků G#mplout.F#  G# 
Tu noc mě spasil vějíř kořenů,
tam smršť už nestrčila dráp,
dnes vím, že přírodu mám za ženu,
co rány umí brát a rozdávat.
V tom vítr se zvedl ...,F# 
G#mviděl jsem v F#záři blesků pG#mlout,F# 
G#mviděl jsem v F#záři blesF#ků plG#out.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:10.358+00:00
Výsledky hledání: