Poslední jízda

Humbuk

1:CD#masey vtáhl do plic dech těch lC#idí, co jdou po schodech
tam pHod zem, kde si utkal pavouk mBetra síť svých tras,
vD#me šlépějích stínů, jimž se mC#rtvolný svit zářivek
stal štHítem před zoufalstvím, co jim v dBuších zasel mráz,
Hotráveným vzduchem dýchá hF#ořkou pachuť smrti,
ten vzduch nG#mezná vláhu deště jako nBezná slunce zář,
CD#masey jde tím světem ozvěn zmC#írajících zvuků
a bHezejmenných bláznů, které dBěsí vlastní tvD#mář.C# 
R:SlF#ýcháš ji:"Je to snad už věčnost, co tu nC#7ejsi,"
slýcháš ji:"Cena něhy roste výš a vF#ýš,"
slýcháš ji:"Mám pro tebe překvapení, CC#7asey,"
slýcháš ji:"Proč se aspoň občas nestavF#íšB?"D#m 
2:Casey kráčí z metra ven a končí v jedný z náleven,
kde proud zákeřných myšlenek se slévá v jedinou,
a vidí vlastní obraz v kalných očích všech těch zřícenin,
co najdou další důvod, proč zas nejsou s rodinou,
před zrcadlem v koutě Casey dopil svoji hořkou,
něco z kolemjdoucích za sklem na něj hledí s úzkostí,
za ten záchvěv, když pak vstává, může chuť, co zbyla v ústech
nebo chlad, co s první slzou pronikl až do kostí.
R:Slýcháš ji:"Nepodléhám vzpomínkám, ty zebou,"
slýcháš ji:"Dávno nad svou výhrou nejásám,"
slýcháš ji:"Bylo to tak nádherný být s tebou,"
slýcháš ji:"Casey, je to bída zůstat sám."
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:39.977+00:00
Výsledky hledání: