Poslední jízda

Humbuk

1:CC#masey vtáhl do plic dech těch lHidí, co jdou po schodech
tam pAod zem, kde si utkal pavouk mG#etra síť svých tras,
vC#me šlépějích stínů, jimž se mHrtvolný svit zářivek
stal štAítem před zoufalstvím, co jim v dG#uších zasel mráz,
Aotráveným vzduchem dýchá hEořkou pachuť smrti,
ten vzduch nF#mezná vláhu deště jako nG#ezná slunce zář,
CC#masey jde tím světem ozvěn zmHírajících zvuků
a bAezejmenných bláznů, které dG#ěsí vlastní tvC#mář.H 
R:SlEýcháš ji:"Je to snad už věčnost, co tu nH7ejsi,"
slýcháš ji:"Cena něhy roste výš a vEýš,"
slýcháš ji:"Mám pro tebe překvapení, CH7asey,"
slýcháš ji:"Proč se aspoň občas nestavEíšG#?"C#m 
2:Casey kráčí z metra ven a končí v jedný z náleven,
kde proud zákeřných myšlenek se slévá v jedinou,
a vidí vlastní obraz v kalných očích všech těch zřícenin,
co najdou další důvod, proč zas nejsou s rodinou,
před zrcadlem v koutě Casey dopil svoji hořkou,
něco z kolemjdoucích za sklem na něj hledí s úzkostí,
za ten záchvěv, když pak vstává, může chuť, co zbyla v ústech
nebo chlad, co s první slzou pronikl až do kostí.
R:Slýcháš ji:"Nepodléhám vzpomínkám, ty zebou,"
slýcháš ji:"Dávno nad svou výhrou nejásám,"
slýcháš ji:"Bylo to tak nádherný být s tebou,"
slýcháš ji:"Casey, je to bída zůstat sám."
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:30:39.977+00:00
Výsledky hledání: